Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku. Naznačují to výsledky studie, které zveřejnil odborný časopis Nature.
Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.
Autoři studie tento aspekt prověřovali s pomocí skenů mozkové tkáně. Zaměřili se při tom na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkem studie mozek pořízen znovu. Změny u lidí, kteří překonali covid, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.
Výsledkem bylo zjištění „zhoubného vlivu spojeného se SARS-CoV-2“, což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidě si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.
Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala již na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnoha odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité „zamlžení mysli“, problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.
Některé předchozí studie ukázaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, protože dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání vidí také v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.
„Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupiny lidí s covidem se něco změnilo,“ komentovala výsledky v The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. „Je to poškození mozku,“ citovala NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojující, ale uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.
První případ covidu byl na Slovensku potvrzen před dvěma lety
I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. „Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: ‚Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,““ řekla neuroložka.
