Citlivá pokožka není oficiální diagnóza, jako je například rosacea, ekzém, seborea či akné. Je pravda, že pacienti s těmito diagnózami mají automaticky citlivou pokožku, sklony nadměrně zareagovat na jakékoli vnější či vnitřní vlivy. Ne všichni lidé s přecitlivělou kůží však mají diagnostikováno kožní onemocnění.
Citlivá pleť je typická suchostí, šupinatou texturou, často štípe, svědí, má vyrážky, aknózní projevy, rozšířené cívky.
U někoho citlivá kůže znamená, že nepříznivě zareaguje doslova po každém krému. \“Já si musím nosit vlastní přípravek ještě i na masáž,\“ konstatuje paní Ľubica. „Už se mi totiž stalo, že se mi po ajurvédské masáži oleji vyházel krk a dekolt a příšerně to svědilo. Potřebovala jsem až kortikoid. Kůže na stehnech mi zareagovala i po sportování a zpocení se v elastických legínách, které logicky nebyly vyrobeny z čisté bavlny. No a při použití nevhodného krému na obličej jsem nejen flekatá, ale udělají se mi doslova šupiny. Pátrat po vhodné kosmetice je pro mě doslova detektivka,“ stěžuje si.
Naše kůže je vlastně největší orgán těla, který pokrývá plochu neuvěřitelných 1,7 metru čtverečního. Neuvědomujeme si to, ale váží cca 2700 gramů. Kůže hraje v kontaktu s okolním prostředím pro tělo významnou roli. Chrání jej před škodlivými vlivy, pomáhá regulovat tělesnou teplotu, skladovat vodu, tuky, vitamín D. Současně je vylučovacím a hmatovým orgánem. Poskytuje ochranu před poraněním a slouží také jako první bariéra proti choroboplodným zárodkům. Skládá se z tenké povrchové vrstvy – pokožky (epidermis), dále z hrubší vlastní kůže – škáry (dermis) a nakonec z podkoží, což je tuková vrstva (subcutis, i proto se podkožním injekcím říká, že se aplikují subkutánně, čili pod kůži) .
„Citlivá kůže, to je vlastně záležitost té nejsvrchnější části kůže, čili pokožky,“ říká kožní lékařka MUDr. Jana Housková z Prahy, která se specializuje také na cévní a lymfologickou problematiku, korektivní a laserovou medicínu a jako dermatoveneroložka logicky i na kožní a pohlavní onemocnění. „V horní části naší pokožky se nacházejí těla buněk, která se v průběhu měsíce změnila z jaderných (obsahovala jádro, které zráním ztrácejí) na bezjádrové a zůstávají tam jistý čas jako ochrana na povrchu epidermis. Jsou spojeny lipidovou vrstvou a chrání kůži nejen před ztrátami vody, ale také před mechanickými, vlivy či chemickými a mikrobiálními látkami, které nám škodí. Citlivou pokožku způsobují různé činitele – vnější i vnitřní – ale také vrozené či získané. Mezi ty ovlivnitelné patří náš životní styl, fakt, zda dostatečně přijímáme tekutiny, zda máme dost makro- a mikronutrientů, zda dostatečně spíme, máme nebo nemáme stres, trpíme chronickými onemocněními. Méně už můžeme ovlivnit oxidační stres, tedy vliv vnějšího znečištěného prostředí a UV paprsky, před kterými je třeba se v rozumné míře chránit. Svou roli může sehrát nevhodně zvolená kosmetika, ale také trend vysušování pleti u lidí se sklonem k akné a mastnou pokožkou. Takoví se často nekrémují, protože si myslí, že z toho budou mít další vyrážky. Navíc i mastná pleť může být citlivá, je však třeba ji hydratovat s pomocí složek, které vážou vodu. Hydratační krém přece není vazelína!“
Naše kůže je vlastně největší orgán těla, který pokrývá plochu neuvěřitelných 1,7 metru čtverečního.
Citlivá pleť je typická suchostí, šupinatou texturou, často štípe, svědí, má vyrážky, aknózní projevy (ty neznamenají automaticky mít diagnózu akné), rozšířené cívky. Kůže může dokonce otéct. „Jak tato citlivost vzniká? Ve zmiňované svrchní vrstvě kůže máme těla buněk spojená lipidovou vrstvou, kterou přirovnáváme k maltě. Pokud tato ochranná bariéra nefunguje, jak má, vznikají v ní jakési kanálky, přes které se nepříznivé vlivy dostávají do pokožky, škodí jí a dráždí ji. Rovněž dochází ke ztrátě vody. Zdravá kožní bariéra je alfou a omegou i pro anti-age medicínu. Nemůžeme se bránit vzniku vrásek, nemáme-li funkční bariéru kůže,“ dodává dermatoložka.
Dnes jsou zejména ženy konfrontovány ideálem krásy a dokonalosti díky sociálním sítím. „Nebičujte se za každý pupínek či suchou pleť. Třeba zpomalit životní tempo, přidat na sebelásce ve smyslu relaxu a péče o sebe,“ vyzývá MUDr. Housková. „Vyhýbat se extrémům ve smyslu teplotních změn. Nedoporučuji například odličovat se ve sprše či ve vaně, kde je teplejší voda. Nejprve se odlíčit, pak se jít osprchovat ne horkou vodou. Ta vysušuje. Horká voda rozšiřuje cívky i na tváři a zhoršují se všechny nežádoucí projevy, které jsou s tím spojeny.“
Čtyři stupně citlivosti pokožky
(vyskytují se u všech typů – normální, mastné, suché i smíšené pokožce)
